Sdružení pro výstavbu silnic Praha

Sdružení pro výstavbu silnic Praha vzniklo 1. dubna 1981. V současné době má 47 členů, z toho 2 čestné (ČVUT v Praze, FSv, katedra silničních staveb a VUT v Brně, FAST, Ústav pozemních komunikací). Členské organizace se zabývají výstavbou, rekonstrukcemi a údržbou dálnic, silnic, mostních objektů a souvisejících staveb. Část členských firem se zabývá projektováním dálnic a silnic, inženýrskou a poradenskou činností v oboru silničního stavitelství, činností silniční laboratoře, výrobou a prodejem stavebních materiálů, výrobků, strojů a zařízení včetně potřebné servisní činnosti.

Aktuálně

MMR má v IROP 3,9 mld. Kč na modernizaci silnic

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje první výzvu k předkládání projektů, které spadají pod integrované územní investice (ITI). Výzva se týká rekonstrukcí, modernizací a výstavby vybraných úseků silnic II. a III. třídy. Pro výzvu je připraveno téměř 3,9 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

"Pomocí integrovaných územních investic, které podobně jako další integrované nástroje slouží k zohlednění regionálních potřeb, můžeme lépe soustředit podporu do okolí největších měst ČR a financovat projekty z našeho operačního programu, které jsou v dané lokalitě potřeba. V této výzvě se zaměřujeme na modernizaci a výstavbu silnic,"  uvedl náměstek ministryně pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád.

První výzva pro integrované projekty ITI v IROP "Vybrané úseky silnic II. a III. třídy - integrované projekty ITI" spadá pod specifický cíl 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T. Podpora bude směřovat na rekonstrukce, modernizace a výstavbu vybraných úseků silnic II. a III. třídy, které navazují na Transevropskou dopravní síť. Pro výzvu je připraveno téměř 3,9 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj a téměř 300 milionů korun ze státního rozpočtu. Žadateli mohou být kraje a organizace zřizované nebo zakládané kraji. V souladu s požadavky nositelů uvedených v předložených integrovaných strategiích ITI je v této výzvě realizace projektu možná na území Pražské metropolitní oblasti mimo území hl. m. Prahy, Plzeňské a Brněnské metropolitní oblasti, Olomoucké a Ostravské aglomerace. Přesné vymezení území pro realizaci projektů je uvedeno v integrované strategii ITI.
 
"Na naši výzvu budou navazovat výzvy nositelů ITI a zprostředkujících subjektů ITI, které mohou upřesnit podmínky pro realizaci projektů na území jednotlivých aglomerací. Žadatelé o podporu si nejdříve připraví projektový záměr, který předloží k projednání Pracovní skupině Řídicího výboru ITI. K projednanému projektovému záměru vydá tento orgán Vyjádření o souladu nebo nesouladu projektového záměru se schválenou integrovanou strategií," dodal Zdeněk Semorád.
 
Zpracování žádosti o podporu v systému MS2014+ je možné provádět po vyhlášení výzvy zprostředkujícího subjektu ITI. Hodnocení žádostí o podporu budou provádět jednotlivé zprostředkující subjekty ITI, které jsou ustanoveny ve všech dotčených aglomeracích. Centrum pro regionální rozvoj ČR provede závěrečné ověření způsobilosti projektu před jeho schválením. Realizace projektů musí být ukončena do data uvedeného ve výzvě nositele ITI a zprostředkujícího subjektu ITI, nejpozději do 30. 6. 2023.
 
Podrobné informace o výzvě jsou zveřejněny
zde.

Pozn.: Integrované územní investice jsou jedním ze tří integrovaných nástrojů, které v programovém období 2014-2020 slouží k soustředěné podpoře rozvoje vybraného území. Integrované územní investice (dále jen "ITI") představují nástroj pro zajištění udržitelného městského rozvoje, který se bude realizovat v největších metropolitních oblastech celostátního významu včetně jejich funkčního zázemí. Jádry těchto metropolitních oblastí jsou největší města ČR - Praha, Brno, Plzeň a dále aglomerace s vysokou mírou koncentrace obyvatel Hradecko-Pardubická, Ústecko-Chomutovská a statutární města Olomouc a Ostrava, která byla vybrána na základě Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020. Integrované projekty ITI musí být v souladu se schválenou integrovanou strategií ITI a slouží k naplnění cílů v ní stanovených. 


Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Vláda schválila 9 staveb bez nového stanoviska EIA

Přes sto kilometrů nových dálničních úseků nebude muset opakovat kompletní proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Stanovisko EIA pro ně může být vydáno ve zvláštním zrychleném režimu. Vyplývá to z vládou  schváleného seznamu osmi silničních projektů a jedné železniční stavby. Příští rok tak může například začít výstavba nových úseků D35, obchvatů Řevničova a Lubence na D6, obchvat Frýdku Místku na D48, úsek D49 mezi Hulínem a Fryštákem, výstavba dálnice D11 z Hradce Králové do Smiřic či modernizace trati Sudoměřice - Votice.

"Pro všechny připravené prioritní stavby máme peníze a příští rok chceme zahájit jejich výstavbu. Spolu s dalšími projekty je to více než sto kilometrů nových dálnic. Zachránili jsme stavby, které budou brzy připravené k výstavbě a které mají přímý vliv na občany po celé republice," říká ministr dopravy Dan Ťok.

V rozpočtu SFDI je nyní na dopravní stavby v příštím roce připraveno celkem 52 miliard korun z národních zdrojů, původní návrh rozpočtu počítal se 47 miliardami. Kromě národních prostředků rozpočet SFDI zahrnuje i evropské zdroje, celkem tedy bude v rozpočtu SFDI pro příští rok zhruba 80 miliard korun," říká ministr dopravy.

"Ministerstvo dopravy letos investuje rekordních 12 miliard korun na opravu, modernizaci a údržbu dálnic a silnic prvních tříd, za které opravuje úseky v délce přes 200 kilometrů. Tři miliardy pak investujeme na opravy krajských silnic II. a III. tříd, které si to po letech zaslouží," dodává ministr dopravy.

Existuje také celá řada nových staveb, u kterých se posudek EIA již nemusí opakovat nebo řešit zrychlený proces, proto bude možné je letos či příští rok zahájit. Například jde o stavby D3 Ševětín - Borek, D11 Smiřice - Jaroměř, obchvat Panenského Týnce na D7 a dalších několik desítek kilometrů nových silnic.

V letošním roce také Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic počítá s dokončením 12 kilometrového chybějícího úseku D8 z Prahy do Drážďan, který by měl být zprovozněn před letošními Vánoci.


Seznam prioritních dopravních záměrů, pro něž může být stanovisko EIA vydáno ve zrychleném režimu:

  • D3 Obchvat Českých Budějovic(D3 0310/I Úsilné - Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice - Třebonín)
  • D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice(D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; D6 Nové Strašecí - Řevničov)
  • D48 Frýdek Místek, obchvat
  • D35 Opatovice - Ostrov (D35 Opatovice nad Labem - Časy a D35 Časy - Ostrov)
  • D49 Hulín - Fryšták
  • D55 Otrokovice, obchvat JV část
  • D11 1106 Hradec Králové - Smiřice
  • D1 0136 Říkovice - Přerov
  • Modernizace trati Sudoměřice - Votice


Zdroj: Ministerstvo dopravy


Přehled staveb s finanční alokací z rozpočtu SFDI

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude posílen o celkem 5 miliard korun určených na výstavbu v příštím roce. Dohodl se na tom ministr dopravy Dan Ťok s ministrem financí Andrejem Babišem. Díky tomu bude možné příští rok zahájit více než desítku dálničních staveb a další projekty na silnici a železnici.

"Pro všechny připravené stavby ŘSD a SŽDC peníze budou. Je to jednak deset prioritních staveb, pro které nemusíme opakovat posudek vlivu na životní prostředí EIA, a také další silnice, které jsou potřeba. Zkrátka, všechno, co máme naplánováno, postavíme," dodal ministr dopravy Dan Ťok.

Mezi prioritními stavbami je například D3 a obchvat Českých Budějovic, obchvaty obcí Řevničov a Lubenec na D6, obchvat Frýdku Místku na D 48, úsek D49 mezi Hulínem a Fryštákem, výstavba dálnic D11 z Hradce Králové do Smiřic a úsek Smiřice - Jaroměř, nové úseky D35, obchvat Otrokovic na D55 nebo dostavba D1 v úseku Říkovice - Přerov. Pokračovat bude také modernizace D1 ve všech naplánovaných úsecích.

"Ministerstvo dopravy je připraveno příští rok budovat dálnice v celkové délce 141 kilometrů. Na základě toho jsme se domluvili, že navýšíme rozpočet o dvě miliardy pro příští rok a z letošních uspořených peněz půjdou do rozpočtu SFDI další tři miliardy korun," řekl po jednání ministr financí Andrej Babiš.

V rozpočtu SFDI je nyní na dopravní stavby v příštím roce připraveno celkem 52 miliard korun z národních zdrojů, původní návrh rozpočtu počítal se 47 miliardami. Kromě národních prostředků rozpočet SFDI zahrnuje i evropské zdroje, celkem tedy bude v rozpočtu SFDI pro příští rok zhruba 80 miliard korun.

Kromě nově zahajovaných staveb bude v příštím roce pokračovat také výstavba řady úseků dálnic a silnic prvních tříd, které už jsou v realizaci.Ministerstvu dopravy se tak daří rozhýbat výstavbu na páteřní dálniční síti, která v minulých letech postupovala velmi pomalu.

Podrobný přehled silničních a dálničních staveb s finanční alokací z rozpočtu SFDI, které se plánují zahájit v příštím roce, naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo dopravy
Archiv novinek